„Za silným mužem hledejte vždy silnou ženu.“

Aktualizace: srp 17

Marie Baťová, rozená Menčíková, později nazývaná Tomášová - polovina fenoménu nazávaného Tomáš Baťa.

Novomanželská fotografie Mariea Tomáše

„Za silným mužem hledejte vždy silnou ženu.“ Za Tomášem Baťou stála jeho žena Marie. Díky ní se naučil omlouvám, více vnímat lidské emoce a přemýšlet o věcech i konceptu citů. Dokázala v něm rozvíjet jeho lidskou stránku a hloubku jeho srdce. Byla mu ženou i přítelkyní. Bez ní možná Tomáše Baťa nebyl tím Baťou, kterého známe a kterého obdivujeme.

Narodila se 22. června 1893, tedy rok před tím, než její budoucí manžel Tomáš Baťa založil se svými staršími sourozenci Annou a Antonínem firmu Baťa. Byla o sedmnáct let mladší než on a pocházela z významné české rodiny, žijící u císařského dvora ve Vídni. Její otec byl knihovníkem císařské rodiny. Marie měla dva starší a jednoho mladšího bratra, kteří se během svého života alespoň na chvíli spojili s firmou Baťa. Byl to právě její starší bratr Alexander Vladimír, kterého napadlo pozvat Tomáše Baťu na ples do Vídně a seznámit je.

S Tomášem již nějakou dobu spolupracoval, působil jako úředník okresního hejtmanství v Uherském Hradišti. Bylo to v době, kdy se Tomáš Baťa společenským akcím spíše vyhýbal.

Mezi Marií a Tomášem na plese nejspíše přeskočila pomyslná jiskra. Marie Tomášovi imponovala svým vzděláním a výchovou. Byla absolventkou vídeňských škol i českého brněnského lycea Vesna. Plynně hovořila několika jazyky – německy, francouzsky, anglicky.

Byla sečtělá, hrála na klavír a její společenská a etická výchova dosahovala nejvyšší úrovně.

Tvořili manželský pár, ve kterém on byl hybnou silou, jež udávala tempo a směr jejich životní plavby. Ona byla kotvou, která dokázala zpomalit, koordinovat, podržet a podpořit jejich životní plavbu v dobách, kdy okolní moře bouřilo vší silou a hrozilo, že emotivní rozhodnutí Tomáše by ohrozilo nejen je oba, ale všechny, kteří k němu vzhlíželi. Nikdy nebyla jen reprezentativní ženou, byla ženou s pevným charakterem, morálními hodnotami. Takovou, která zvládla ustát ego a myšlení svého muže, a ke všemu mu dát směr a učit ho.

Od ní se Tomáš Baťa naučil, že ne vše se dá řešit přísným slovem, diktátem a že omluva není symbolem slabosti, naopak. Byla odvážná a svému muži uměla říci i silné ne, které on na ní miloval. Vážil si jí za to, že se ho nebála, uměla se mu postavit a říci svůj názor.

Byla dáma. Dáma, jejíž morální hodnoty jí nikdy nedovolily se povyšovat. Její úcta k pravdě, lidskosti a soucit s potřebnými se staly jejími silnými stránkami, které dokonale splynuly s hodnotami jejího budoucího muže. Ona jeho okouzlila intelektem, výchovou a životní lehkostí. On jí učaroval svojí živelností, dravou energií a myšlením, ve kterém nic nebylo nemožné.


Věděla, že on je úspěšný díky ní. Znala ho, věděla, že jeho povaha je odrazem jeho životních zkušeností a že jeho touha tvořit a rozvíjet je hnána myšlenkou nabídnout blahobyt co možná nejširší společnosti. Obdivovala jeho dobrotu a dobrosrdečnost, zároveň se vedle něj učila chápat, že skrze překonávání nesnází lidé rostou. Jejich příběh se dá těžko oddělit, tvořili pár, který se doplňoval.

Potkali se v roce 1911 během plesové sezóny. Svatba se konala 16. dubna 1912 v českém chrámu Páně Jednoty sv. Metoděje ve Vídni. Manželé se pak usadili ve Zlíně. V té době

již byla dokončena vila Tomáše Bati, která ani zdaleka neodpovídala vídeňským poměrům,

což ale Marii nijak nevadilo. Po dvou letech se jim narodil jejich jediný syn Tomáš Baťa junior, zvaný Tomík. Marie měla velmi těžký porod, jehož důsledkem bylo znemožněno její další těhotenství. Na výchovu syna měli s Tomášem odlišný názor.

Do výchovy syna se totiž promítalo Tomášovo přesvědčení, že osobní zkušenost je nepřenositelná a je zdrojem nejvyššího životního poučení a růstu.

Ona jako matka jediného dítěte neměla zájem o to, aby její syn procházel obtížnými životními zkouškami již od útlého dětství. Často musela při výchovných praktikách svého muže skřípat zuby. Věnovala se rozvoji sociální péče a vzdělávání.

Měla velmi blízko k lidem a měla je ráda, její zájem o lidské osudy býval vždy upřímný a hluboký. Její znalost etiky a perfektní vychování bylo plně zúročeno při společenských návštěvách ve Zlíně. Zlín se stal během let světově uznávaným městem, které navštěvovaly vysoce postavené osoby z různých společenských oblastí.

Marie byla vždy skvělou hostitelkou. Nikdy se také nenechala oddělit od běžných domácích prací. Milovala práci na zahradě a péči o květiny.

Její další vášní bylo vaření. Vařila téměř denně, v kuchyni jí pomáhaly dvě kuchařky, ale dochucení pokrmů se vždy věnovala sama. S radostí také pekla koláče a zákusky. Měla ráda spokojený úsměv svého muže i syna při sladkých tečkách. Tomášovi byla vždy oporou, ať už se jednalo o jeho manažerská, národohospodářská či exportní rozhodnutí. Byla první osobou, se kterou se o svých nápadech radil a s kým sdílel své myšlenky. Do jeho racionálního myšlení vkládala srdce.

Jeho náhlou smrtí v roce 1932 musela být hluboce zasažena. Po jeho smrti dále zůstává spojena s životem ve firmě. Nevlastnímu bratrovi svého manžela – Janovi Antonínovi byla velkou oporou, nadále zůstávala hlavní osobou při styku se zahraničními i tuzemskými významnými hosty. Významnou roli zastala během druhé světové války. Kromě toho, že byla opravdovou dámou, tak byla v prvé řadě odpovědnou ženou, která disponovala notnou dávkou odvahy.

Když německé vedení firmy Baťa požadovalo, aby byl ve Zlíně přítomen některý majoritní akcionář – vrátila se z exilu do protektorátního Československa právě Marie

Baťová. Zde se znovu silně projevily její diplomatické schopnosti. Uměla velmi dobře působit na německého ředitele firmy - dr. Miesbacha, který se mimo jiné projevil jako čestný člověk, jehož cílem nebylo vystupovat nadřazeně a nepřátelsky proti tehdejšímu vedení firmy Baťa a zlínským občanům.

Naopak to byl právě dr. Miesbach, kdo měl zásluhu na zastavení trestního stíhání Marie Baťové, která byla spolu s dalšími zaměstnanci Baťových závodů obviněna německými úřady ze sabotáže. Její odvaha dosahovala mnohdy krajních mezí. Před Vánocemi v roce 1944 byla informována správcem svého statku v Loučce, že se v lesích objevili partyzáni. Marie vyslovila přání, aby o ně bylo postaráno a byla jim poskytnuta maximální možná pomoc.

Její odvaha dosáhla takového bodu, že v dřevěném domku pro správce, který byl součástí pozemků kolem vily manželů Baťových, byli s jejím vědomí ukryti jak českoslovenští,

tak ruští partyzáni z brigády Jana Žižky. Partyzáni si však nepočínali obezřetně, a tak ohrožené manželce jejího řidiče, která jim vařila, hrozilo zatčení, čemuž zabránila sama Marie Baťová při jednání s dr. Miesbachem, který je zachránil před výslechem gestapa.

Hrdost a odvaha ji neopustily ani během znárodnění, kdy plně pocítila zbabělé chování některých lidí, kteří toužili po jejím majetku. Vlast opouštěla letecky za velmi dramatických okolností v roce 1946, s pomocí svého syna a Jana Masaryka. Po útěku ze země pomáhala Tomíkovi s obnovou firmy Baťa v zahraničí. Její laskavá povaha se stala studnicí útěchy ostatním lidem z firmy, kteří byli nuceni opustit svou milovanou vlast. Nikdy se nesmířila s tím, co se stalo s Československem a baťovským Zlínem.

Její odvaha a dobrosrdečnost byla respektována už během jejího života. V roce 1953 byla oceněna papežem Piem XII., udělil jí vyznamenání Pro Ecclesia et Pontifice. Zemřela 27. února 1954 v New Yorku. Dr. Ladislav Feierabend, bývalý ministr ve vládách Československé republiky, pronesl při jejím pohřbu tato slova: „Dnes pohřbíváme na tomto místě kus velké české historie. Možná, že příklad Marie Baťové někdy v budoucnosti přispěje k obnově lepšího života v její staré vlasti.“

Pohřbena byla na hřbitově Gate of Heaven. Během let získala přívlastek Tomášová. Ve Zlíně žilo několik Marií, které nesly příjmení Baťová. Ta Tomášová však byla jen jedna a byla druhou polovinou toho zlínského fenoménu, který nesl jméno Baťa. V roce 1993 nechal Tomáš Baťa junior převézt ostatky své maminky tam, kam patří – na Lesní hřbitov ve Zlíně, vedle svého milovaného manžela Tomáše.

Publikováno v Be The Best, jaro 2020


25 zobrazení

Gabriela Končitíková

Nadace Tomáše Bati

Gahurova 292, 760 01 Zlín 

+420 737 834 176

miuza logo 2 kopie.png
GK.png